Podzimní dekorace II - dýně

0

Podzim je v plném proudu a přináší s sebou mnoho ze své úrody. Proč toho nevyužít a nezkrášlit si své domovy?

Využijte posledních krásných dní a dříve, nežli začnou padat první vločky sněhu a udeří první mrazíky, si uchovejte vzpomínku na letošní babí léto v podobě krásné podzimní dekorace. 

Nemusí jít o nic složitého, stačí třeba jednoduchý svícen z dýně či patizonu, košík naplněný podzimní úrodou či okrasnou kapustou a bylinkami, váza s větývkami právě plodících keřů... Dál je to na vás.

Přeji vám co nejkrásnější a pohodový podzim!

Fotky byly pořízeny na Dnech kulturního dědictví v Tourcoingu - Francie.

Read More »

Dýňový Halloween - trocha inspirace

0

Protože se konec měsíce října rychle blíží, je na čase přemýšlet nad tím, jakým způsobem letos nazdobíte či vydlabete svou halloweenskou dýni. 

Halloween je původně anglosaským svátkem, ale velice rychle se zabydlel i u nás. Řekněte sami, kdo by si nechtěl jinak často smutný podzim zpříjemnit zábavou spojenou s vyřezáváním dýní a rozzářit ho jejich překrásnými barvami? Občas mám také pocit, že tento svátek v Čechách částečně nahradil dříve oblíbené lampionové průvody (což je podle mne velká škoda). 

Nevím, jak vám, ale mě osobně každoročně vrtá hlavou, jak vytvořit krásnou a originální dýňovou lampu anglicky zvanou jack-o'-lantern... Vždycky nakonec skončím s úplnou klasikou - rozesmátým strašidelným obličejem. Pokaždé ale při dlabání prožívám trochu té zapomenuté dětské radosti. Nadšení se ještě zvětší, jakmile se setmí a lampa se rozzáří světlem svíčky.

Jelikož se toho ovšem dá z dýní udělat mnohem více, mám pro vás trochu inspirace, kterou jsem načerpala na jedné ze zahradnických výstav zde ve Francii. Zkuste letos, kromě klasického strašáka vytvořit i něco jiného... 

Dýně, jako kočár pro Popelku či jako stylový doplněk? Proč ne!

Happy Halloween!

Letos je v módě kombinace lososové a zelené barvy ;-)

I dýně může být sexy...

Dýně jako kočár pro Popelku? Proč ne!

Happy Halloween!!!

Read More »

Impatiens tinctoria - Nevěsta z afrických hor...

0

Dnes tu mám pro vás opět jednu lahůdku, tentokrát v podobě překrásné netýkavky Impatiens tinctoria, na kterou jsem narazila během návštěvy bretaňské botanické zahrady Parc Botanique de Haute Bretagne v Le Châtellier.
Rostlina, která se svými květy podobá orchidejím, patří do čeledi Balsaminaceae zahrnující až tisíc druhů rostlin ze severní polokoule a tropů. Pokud byste ji chtěli vidět přímo v její domovině, museli byste za ní cestovat až do stinného podrostu pralesa v horských oblastech střední Afriky (roste v nadmořské výšce až 3000 m.n.m.). V Evropě se s ní můžete setkat jen vzácně v parcích či botanických zahradách v přímořských regionech s mírnou zimou.

Modrá zahrada v Parc Botanique de Haute Bretagne

Tato balzamína je trvalka procházející během zimy obdobím klidu, kdy nadzemní části odumírají a přežívají pouze podzemní hlízy (podobné těm jiřinkovým). Není to žádná drobná kytička ale pěkný obr, na vrcholu sezóny může dorůst do výšky dvou metrů i více. Pokud má ideální podmínky, velice dobře se rozrůstá. Taktéž její listy jsou poměrně velké (až 10 cm dlouhé).

Impatiens tinctoria je poměrně robustní rostlina.

Pozornost na sebe strhávají zejména květy, které jsou při srovnání s ostatními netýkavkami ty největší. Svým vzhledem připomínají rozevláté svatební šaty, jsou jasně bílé s kresbou v barvě červeného vína. Na první pohled by je někdo mohl považovat za květy patřící orchideji. Rozkvetlá rostlina vás po ránu omámí svou jemnou vůní.

Květ této netýkavky připomíná rozevláté svatební šaty.

Impatiens tinctoria je trvalka vyžadující, tak jako ostatní netýkavky, vlhké a stinné stanoviště. U nás by pravděpodobně zimu nepřežila, ačkoliv se udává, že přečká i mráz až -13°C. Možná v některých teplejších oblastech na chráněném stanovišti by se dala pěstovat venku po celý rok. Jistější je ale pěstovat ji jako mobilní zeleň v přenosném kontejneru. Je ovšem třeba vzít v úvahu její poměrně rychlou expanzi, pokud jí bude květináč malý, není pro ni problém ho svými hlízami prorazit.

Zajímavosti:

• Kořeny obsahují červené barvivo, které se v Africe používá podobně jako henna k barvení kůže, zejména dlaní a chodidel. Toto ošetření slouží jako prevence proti plísňovým onemocněním.
• Rostlina může ve své domovině dorůst až do výšky tří metrů během jediné sezóny.
• Květy uvolňují svou vůni hlavně v noci a k ránu, protože jejími opylovačem jsou noční motýli.
• Tento druh je dále dělen na čtyři poddruhy lišící se délkou ostruhy a velikostí květu. Nejkrásnější kresbu v květu má poddruh Impatiens tinctoria subsp. elegantissima.

Semena:

Nenašla jsem, že by je u nás někdo prodával. Nicméně jsem odhalila jeden evropský zdroj  z Holandska ZDE: http://www.paulshirleysucculents.nl/shop_impatiens.htm

Součástí botanického parku je nádherná japonská zahrada...

... a také zámek Le Château Folletière.

Read More »

Zelená pohlednice z Brugg

0

Město Bruggy najdete v severozápadním koutě Belgie asi 80 km od hlavního města Bruselu. Jelikož je značná část města protkaná vodními kanály, přezdívá se mu někdy "Benátky severu". Na své si zde přijdou milovníci historie, umění, ale také labužníci zbožňující čokoládu či belgické pivo. Čokoládoven různé kvality i ceny je zde nespočet a ulicemi se line libá vůně čokolády. 

Ovšem jako v každém turistickém místě si zde musíte dát pozor na podvodníky a nepříjemné prodejce. My sami jsme měli velice ošklivý zážitek v podniku Sweet Brugge, kde je obsluha opravdu neprofesionální a velmi hrubá, takže doporučujeme se této "waflárně" zdaleka vyhnout (mimochodem samotné wafle tu byly jen průměrné kvality v porovnání s tím, co jsme v Belgii doposud ochutnali).

Ale zpátky k Bruggám! 

Kromě typické architektury zde můžete obdivovat i mnohá kouzelná zelená zákoutí a to zejména v blízkosti vodních kanálů. Teď na podzim se navíc stromy barví do široké škály odstínů oranžové a červené barvy, tak je podívaná ještě krásnější. Pokusila jsem se část z této nádhery zachytit a prohlédnout si ji můžete na následujících fotografiích.

Návštěvu Brugg vám mohu jen doporučit!

Pár praktických tipů:

• Pokud do města přijedete autem, zaparkujte ho na parkovišti vedle vlakového nádraží. Parkovné je 3,50€ na celý den a v ceně je jízdenka na městský autobus. Parkovací lístek ukažte v kabince u zastávky autobusů a pracovník vám vystaví jízdenku na autobus zdarma. Pak už stačí jen vybrat si jeden z autobusů, který má na sobě napsáno Centrum a asi po třech zastávkách již stojíte na hlavním náměstí.
• Pokud chcete ochutnat některou z tradičních belgických lahůdek, vřele vám doporučuji konzultovat předem některý z cestovatelských poradců (Tripadviser, Foursquare ap.), vyhnete se tak neprofesionálním prodejcům a zklamání.
• Vřele vám doporučuji projížďku lodí po kanálech, rozhodně to stojí za to!

                       

Read More »

Nové trendy v zahradničení, aneb zahrádkářem bez zahrady

0

Taky jste si již někdy posteskli na tím, jak by to bylo krásné mít tak zahradu, alespoň malou… ale přitom bydlíte ve městě, v bytovce či paneláku? Jak by bylo pěkné, moci si sami vypěstovat svou vlastní zeleninu či alespoň ponořit své ruce do životadárné zeminy a zasadit nějakou pěknou rostlinu ve svém okolí. Mít ten dobrý pocit ze spojení s přírodou? Být zahradníkem už nemusí být jen sen! Nevěříte? Čtěte dále…

Žijeme v době, kdy z valné většiny bydlíme ve městě a značná část naší pracovní či volnočasové činnosti se točí okolo počítačů.

Žijeme v době, kdy nás živí supermarkety a nadnárodní potravinářské společnosti.

Žijeme v době, kdy jsme se vzdálili přírodě natolik, že si už ani neuvědomujeme, jak moc jsme na ni vlastně závislí.

Stále častěji a častěji se v nás ale probouzí touha toto nějak změnit, začínáme pociťovat důsledky našeho vykořenění z přírody a potřebu navrátit se ke kořenům. Pocit odpovědnosti za sebe a své okolí nám přestává být cizí. Mnozí z nás začali třídit odpad, na tom nic není, je to snadné a nic nás to nestojí. Někteří dokonce zakládají domácí kompost.

A jiní se stali zahrádkáři.

Pokud i vy máte „zelené srdce“, ale nevíte jak na to, mám pro vás několik možností, jak začít zahradničit a to i bez zahrady:

1. Nemáte zahradu, ani balkon, ani terasu a zároveň se ztotožňujete s větou: „trocha ilegality nikomu neublíží“? Staňte se pirátským zahradníkem a podlehněte Guerrila gardeningu.
2. Nemáte zahradu, ani balkon, ani terasu… Ilegalita vás neláká, ale máte ve svém okolí podobně spřízněné duše a zanedbaný komunitní prostor či veřejné prostranství? Založte společně komunitní zahradu.
3. Máte alespoň malý balkon či terasu? Zahradničte ve čtvercových zahrádkách!
4. Máte zahradu, byť malou? Zkuste si na ni vypěstovat svou vlastní zeleninu. Inspirujte se permakulturou či přírodními zahradami.

Že vám výše jmenované pojmy nic neříkají? Nevadí! 

Ráda vám je postupně přiblížím. 

Sledujte můj nový  blog No Garden Gardening a dozvíte se víc!

Foto autorka:-)

Read More »

Podzimní speciál I - Čajot čili štětinatý meloun z Mexika

0

Stejně jako vanilka také čajot (latinsky Sechium edule) má svůj prapůvod v Mexiku a pěstovali ho již staří Aztékové. Patří společně s dýněmi a cuketami do čeledi Cucurbitaceae - tykvovité. Má mnohostranné využití zejména jako zelenina a pěstuje se v teplých oblastech po celém světě. Největšími vývozci jsou Mexiko a Kostarika.

Původní aztécký název Chayotli byl později převzat Španěly jako chayote. Další národy jej následně všelijak komolily a měnily: Například Francouzi plodině říkají Chouchou (šušu)nebo také Chrystophine, v Argentině se jí přezdívá "vzdučná brambora" či "brambora chudého muže",v Číně ji seženete pod názvem "Buddhova ruka".

Čajot je podobně jako většina tykvovitých popínavou liánou a v teplých oblastech se pěstuje jako trvalka (odumírá obvykle po sedmi letech od vysazení). Roste poměrně rychle a hodně plodí již v prvním roce. Na rozdíl od cukety či dýně je uvnitř plodu, jehož hmotnost se pohybuje od cca 300g až po několik kg, ukryto pouze jedno semeno. To má velmi dobrou klíčivost a klíčí uvnitř v plodu často ještě zavěšené na mateřské rostlině.

Využití "štětinatého melounu"(český překlad aztéckého Chayotli) je opravdu široké. Nejčastěji se konzumují plody a to syrové i tepelně upravené, ochucené na sladko či na slano. Chuť plodů je poměrně nevýrazná a připomíná cuketu či kedluben. Co se obsahových látek týče jsou bohaté zejména na aminokyseliny a vzhledem k malému množství kalorií jsou plody vhodné jako dietní potravina. 
Semena se mohou opražit a jedí se nasolená jako ořechy. Mladé výhony se zpracovávají podobně jako chřest. Listy se využívají na přípravu čaje vhodného k léčbě vysokého tlaku či ledvinových kamenů. Dokonce i dužnaté kořeny se používají jako zelenina. Na ostrově Reunion se zpracovávají vlákna ze stonků pro výrobu košů či klobouků.

Pokud byste si chtěli čajot vypěstovat sami, je nutné si uvědomit, že ve střední Evropě nelze rostlinu trvale pěstovat ve venkovních podmínkách. Může se vysazovat jako letnička, dlouhodoběji je možné ji pěstovat v zimní zahradě nebo v přenosném kontejneru. 
Semena se nevyjímají a nesuší tak,  jako semena  dýní, protože klíčí pouze, jsou-li uzavřená v plodu. Doporučuje se na podzim zakoupený plod udržovat ve tmě a chladu (např. zabalený v novinách) a vysazovat jej celý do květináče v únoru. Rostlina vyžaduje substrát bohatý na živiny, dostatek vláhy i světla a teplotu asi 20°C. 

A jak si na čajotu pochutnat?
Plod není potřeba loupat, jí se i se slupkou. Chutnější jsou plody menší, které mají lahodnější dužninu. Aby dužnina neztratila svou křehkost, je vhodné ji jen krátce podusit. Čerstvý se hodí na přípravu salsy či salátu, ale dá se rovněž péci, smažit, nakládat, přidávat do masových směsí... Záleží jen na vaší fantazii :-).
Dobrou chuť!

Foceno v Severní Francii na výstavě dýní Cucurbitade

Read More »