Přidala jsem několik tipů na akce, které ještě stihnete.
Najdete je v záložce Mé tipy na botanické akce.
Najdete je v záložce Mé tipy na botanické akce.
středa 18. února 2015
neděle 15. února 2015
Ústřicová rostlina
0
Již jste někdy ochutnali ústřice?
Tato pochoutka obzvláště oblíbená ve Francii může být lákavá i odpuzující zároveň. Pokud si netroufáte na polykání slizkých mlžů zaživa, ale přesto máte pocit, že tím své chuťové buňky o něco okrádáte, je tu pro vás jedno řešení, které budete milovat: rostlina jménem Mertensia maritima čili plícněnka přímořská.
Tato nenápadná, plazivá rostlinka menšího vzrůstu náleží do čeledi brutnákovitých (Boraginaceae) a je příbuzná například s naší známou léčivkou kostivalem lékařským. Jak již její název napovídá, jedná se o rostlinu vyskytující se zejména na mořském pobřeží a to hlavně v severských oblastech naší planety. Dříve rostla hojně také v Normandii (Francie).
Ačkoliv svým vzhledem a modře-sivým zbarvením působí poměrně nenápadně, je to rostlinka, která dokáže překvapit. A to svou chutí! Ta může neznalým připomínat chuť moře či ryb, ale znalci bez problému rozpoznají chuť ústřic! Není divu, že se jí přezdívá ústřicový list, zelená ústřice ap. Nikoho také nepřekvapí, že se po ní na březích Normandie jen zaprášilo. Intenzivní sběr měl za následek její téměř úplné vymizení z francouzského pobřeží.
Mertensia je samozřejmě jedlá a pro svou neobvyklou chuť často využívaná k vylepšení pokrmů, zejména těch z ryb či mořských plodů. Uplatnění najde i jinde ve studené kuchyni, zejména jako součást různých salátů. Vařením se její ceněná chuť ztrácí. Stále častěji se stává oblíbenou přísadou uznávaných francouzských šéfkuchařů a její cena díky tomu dosahuje značných sum (například francouzská profesionální L´Épicerie de Rungis ji prodává pod názvem rostlinná ústřice po 20€ za balení 50 lístků). Její konzumace má kromě chuťového požitku i příznivý vliv na naše zdraví. Listy Mertensie jsou bohatým zdrojem minerálů, například zinku, draslíku, hořčíku či železa.
Pěstování této trvalky není nikterak náročné a zvládnete ho snadno v domácích podmínkách. Vyžaduje slunné stanoviště a hlinitopísčitý substrát bohatý na humus. Dobře snáší silný vítr i teploty klesající až k -30°C, pod podmínkou, že není v mokrém substrátu. V zimě je vhodné rostlinu chránit před přílišnou vlhkostí. Dá se pěstovat v květináči, podobně jako jiné bylinky. Vhodná je opatrná zálivka, bez trvalejšího přemokření.
Semínka seženete již za necelá 4€ a celou rostlinu za 10€.
"Měla jsem možnost rostlinu osobně vyzkoušet/ochutnat a mohu potvrdit, že její chuť je skutečně zajímavá a připomíná ústřice..."
Víte, že:
Tato pochoutka obzvláště oblíbená ve Francii může být lákavá i odpuzující zároveň. Pokud si netroufáte na polykání slizkých mlžů zaživa, ale přesto máte pocit, že tím své chuťové buňky o něco okrádáte, je tu pro vás jedno řešení, které budete milovat: rostlina jménem Mertensia maritima čili plícněnka přímořská.
Tato nenápadná, plazivá rostlinka menšího vzrůstu náleží do čeledi brutnákovitých (Boraginaceae) a je příbuzná například s naší známou léčivkou kostivalem lékařským. Jak již její název napovídá, jedná se o rostlinu vyskytující se zejména na mořském pobřeží a to hlavně v severských oblastech naší planety. Dříve rostla hojně také v Normandii (Francie).
Ačkoliv svým vzhledem a modře-sivým zbarvením působí poměrně nenápadně, je to rostlinka, která dokáže překvapit. A to svou chutí! Ta může neznalým připomínat chuť moře či ryb, ale znalci bez problému rozpoznají chuť ústřic! Není divu, že se jí přezdívá ústřicový list, zelená ústřice ap. Nikoho také nepřekvapí, že se po ní na březích Normandie jen zaprášilo. Intenzivní sběr měl za následek její téměř úplné vymizení z francouzského pobřeží.
Mertensia je samozřejmě jedlá a pro svou neobvyklou chuť často využívaná k vylepšení pokrmů, zejména těch z ryb či mořských plodů. Uplatnění najde i jinde ve studené kuchyni, zejména jako součást různých salátů. Vařením se její ceněná chuť ztrácí. Stále častěji se stává oblíbenou přísadou uznávaných francouzských šéfkuchařů a její cena díky tomu dosahuje značných sum (například francouzská profesionální L´Épicerie de Rungis ji prodává pod názvem rostlinná ústřice po 20€ za balení 50 lístků). Její konzumace má kromě chuťového požitku i příznivý vliv na naše zdraví. Listy Mertensie jsou bohatým zdrojem minerálů, například zinku, draslíku, hořčíku či železa.
Pěstování této trvalky není nikterak náročné a zvládnete ho snadno v domácích podmínkách. Vyžaduje slunné stanoviště a hlinitopísčitý substrát bohatý na humus. Dobře snáší silný vítr i teploty klesající až k -30°C, pod podmínkou, že není v mokrém substrátu. V zimě je vhodné rostlinu chránit před přílišnou vlhkostí. Dá se pěstovat v květináči, podobně jako jiné bylinky. Vhodná je opatrná zálivka, bez trvalejšího přemokření.
Semínka seženete již za necelá 4€ a celou rostlinu za 10€.
"Měla jsem možnost rostlinu osobně vyzkoušet/ochutnat a mohu potvrdit, že její chuť je skutečně zajímavá a připomíná ústřice..."
Víte, že:
- V mnoha zemích je Mertensia maritima považována za vzácný a ohrožený druh, zejména kvůli nadměrnému sběru.
- Aljaští inuité konzumují nejen listy, ale i kořeny Mertensie.
- Ve Francii je tato rostlina velice "in" mezi kulinářskou špičkou. Objevují se dokonce obchodníci-pěstitelé specializující se pouze na kulturu této rostliny. Není divu, když jsou zákazníci ochotni platit za ni neuvěřitelné sumy...
Úvodní foto: « Mertensia maritima 3 ». Sous licence CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons
- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mertensia_maritima_3.jpg#
mediaviewer/File:Mertensia_maritima_3.jpg
- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mertensia_maritima_3.jpg#
mediaviewer/File:Mertensia_maritima_3.jpg
Share t
his page
-
neděle 1. února 2015
Lardizabala biternata - Květy z temnot
0
_Inao_V%C3%A1squez_001.jpg) |
| Lardizabala biternata - samčí květenství zdroj wiki viz dole |
"Když jsem poprvé uviděl květy této rostliny, naprosto mne uchvátila jejich barva a krása jejích listů, že jsem ji okamžitě musel mít..."
Těmito slovy představil lardizabalu svým kolegům známý botanik Veitch (1849). Není divu, že brzy po jejím objevení v pralese v jižní části Chile byla rostliny odeslána do Anglie, kde se zabydlela v botanické zahradě v Kew a ve Veitchových sklenících v Exeteru.
Tato dřevitá liána byla objevena v chilské provincii Concepción a popsána již v roce 1798. Jelikož divoce neroste nikde jinde na světě, patří mezi chilské endemity. Své jméno dostala po Miguelu Lardizábalovi y Uribe (1744-1824) původem z Mexika, který byl významným politikem španělské historie.
Jelikož se pne po okolní vegetaci je schopná dosáhnout značných rozměrů, její stonek může mít tloušťku až 20 cm v průměru. Dřevnaté šlahouny se místně využívají v košíkářství či k výrobě lan.
Zajímavé jsou rovněž lesklé listy složené ze tří lístků(označuje se jako list ternátní) až devíti lístků (list biternátní - odtud je odvozeno druhové jméno této rostliny).
Ovšem nejatraktivnější jsou jednoznačně květy této liány. Jedná se o rostlinu jednodomou s květy s odděleným pohlavím. Samičí květy jsou větší a jednotlivé, zatímco samčí rostou v hroznovitých květenstvích. Květy, ačkoliv jsou poměrně malé, upoutávají značnou pozornost svou neobvyklou barvou: výrazně temně fialové až čokoládově hnědé okvětní lístky kontrastují s jasně žlutými tyčinkami/bliznami. Barevný kontrast láká opylující hmyz.
Plodem jsou bobule s větším množstvím lesklých semen uložených v dužnatém slizovitém gelu. V Chile se prodávají jako chutné ovoce.
Lardizabala vyžaduje spíše polostín, či stanoviště chráněné před přímým sluncem a pravidelnou zálivku. Ačkoliv se uvádí, že rostlina je schopná překonat mráz až -10°C, v našich podmínkách ji není možné pěstovat celoročně venku. (Pozn. V Evropě se pěstuje celoročně venku pouze v Anglii v oblastech s nejmírnější zimou.) Vhodná by pro její pěstování byla spíše temperovaná zimní zahrada či skleník. Je ovšem nutno počítat s jejími značnými rozměry. Plody uzrávají pouze za podmínek velmi teplého letního počasí.
Semena pro dobré klíčení vyžadují tepelnou stratifikaci, tedy období chladu (teplota nesmí klesnout pod 5°C).
Víte, že:
- Jedlé ovoce plodí i jiní zástupci čeledi Lardizabalaceae, například u nás dobře známá okrasná liána Akebia quinata, nebo opadavý keř Decaisnea, jejímž plodům se přiléhavě přezdívá "prsty mrtvého muže" a v Americe jsou často používány při Halloweenské výzdobě.
- Čeleď Lardizabalaceae zahrnuje 8-9 rodů původem převážně z Asie. Pouze dva monotypické rody pocházejí z Jižní Ameriky: Lardizabala (Chile) a Boquila (Chile a Argentina).
- U liány rodu Boquila byl zaznamenán speciální způsob ochrany před škodlivým hmyzem - mimikry. Funguje to tak, že rostlina imituje listy (tvar, barvu, orientaci atd.)stromů po kterých se pne. Viz. článek z roku 2014.
 |
| Akebia quinata Zdroj: "Akebia quinata02". Licensed under CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Akebia_quinata02.jpg#mediaviewer/File:Akebia_quinata02.jpg |
 |
| Decaisnea - plod zdroj: "Decaisnea fargesii fruit2" by MPF - Own work. Licensed under CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Decaisnea_fargesii_fruit2.jpg#mediaviewer/File:Decaisnea_fargesii_fruit2.jpg |
Úvodní foto zdroj:
"Lardizabala biternata (flowers) Inao Vásquez 001" by Inao Vásquez - Lardizabala biternata (flowers)Uploaded by pixeltoo. Licensed under CC BY-SA 2.0 via Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lardizabala_biternata_(flowers)_Inao_V%C3%A1squez_001.jpg#mediaviewer/File:Lardizabala_biternata_(flowers)_Inao_V%C3%A1squez_001.jpg
Share t
his page
-
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)