Přemýšleli jste někdy nad tím, co vás vedlo k tomu začít zahradničit? Kdo nebo co bylo tím prvním impulzem k tomu, vzít rýč a zrýt kousek půdy, zasadit semínko, zalévat jej a pak už jen čekat, zda se dílo podaří?
Pokud jde o mě, je to vlastně již velmi dávno. Byla jsem ještě dítě, když jsme pravidelně jezdívali k babičce na venkov. Velmi mě tehdy okouzlila babiččina zahrádka, upravená a s láskou opečovávaná. Ze všeho nejvíce mi učarovaly její růžové keře, bylo jich mnoho a každý jiný: popínavé, velkokvěté vonné... Babička je milovala. Často si z cest vozila jejich řízky a ty potom piplala pod zavařovacími sklenicemi. Když zemřela, jakoby to ty růže poznaly a jedna po druhé se odporoučely.
Někdy v té době jsem si zryla svůj první záhon a začala své první zahradnické experimenty. Chtěla jsem mít také takovou zahradu, jakou měla babička.
Vzpomínáte si vy, jaké rostliny jste pěstovali jako první? Já, byla jsem dítě sotva školní, jsem sázela vše, co bylo doma k dispozici: hrách, čočku, fazole, pšenici... jednou dokonce i slepičí vejce (to se ovšem neujalo:-D ). Pamatuji si mé nadšení z úplně první sklizně čočky!
A tenkrát to asi začalo. Jak jednou začnete koloběh "výsadba - sklizeň", není úniku... Má zahrádka rostla a rostlin přibývalo. A ačkoliv později po mém odchodu z domu zanikla, udala směr mému životu.
Vzpomínám si, že pro mě osobně mělo zahradničení tři silné momenty:
1. Ten nádherný pocit, když můžu zanořit ruce do hlíny. Když ji držím v dlaních a prosívám mezi prsty...
2. Když vybírám, co nového si do zahrady vysadím.
3. Když vidím výsledek své snahy.
Nyní sice zahradu nemám, stala jsem se dočasně "zahradníkem bez zahrady", ale v mé hlavě a srdci je plno plánů, které se snad v budoucnu podaří naplnit...
Co mě tedy přivedlo k lásce k zahradě, zahradničení a všemu okolo?
Láska, kterou své zahradě dávala má babička.
Proto považuji za nesmírně důležité jít vzorem našim dětem a pokusit se je nadchnout a trochu z mé lásky a pěstitelského nadšení jim předat.
Snad si časem najdou svou vlastní cestu...
A co vy, jaký je váš příběh, vaše cesta k přerodu v zahradníka?
Zahradníci musejí mít hlavně pozitivní vztah k těm věcem o které pečují. Kdybych třeba měla být zaměstnaná jako zahradnice a nevěděla bych ani jak se pečuje o zahradní jezírka tak by to asi nebylo moc dobré. Ale to tak naštěstí není a já jsem znalá ve svém oboru!
OdpovědětVymazat