neděle 14. prosince 2014

Kouzlo vánoční Paříže

0
Letos se mi splnil sen a konečně jsem měla tu možnost navštívit francouzskou metropoli v období adventu. Musím říci, že toto město mě snad nikdy nezklame, je plné blyštivé krásy, elegance a života. Člověk snadno podlehne klišé, že Paříž je bezchybná dáma, nebo chcete-li město lásky...

Svou poslední návštěvu města nad Seinou jsem zasvětila zejména vánoční výzdobě a romantickému Montmartru. Snad mi odpustíte malou odbočku od botanických témat...

Pokud někdo řekne Paříž a Vánoce, tak první, co se mi vybaví je známé obchodní centrum Galerie Lafayette na bulváru Haussmann. Pominu-li čistě komerční nákupní šílenství, interiér a výzdoba této nákupní "Mekky" mě vždy okouzlí. Každý rok jsem zvědavá jakou podobu bude mít dvacetimetrový vánoční strom umístěný v centru obchodní galerie a v jakém stylu budou upraveny venkovní vitríny. Letos se místní designéři opět trefili do černého, když vsadili na kombinaci zlaté, fialové a tyrkysové barvy a pro výkladní skříně zvolili motiv všelijakých strašáků a strašidýlek nazvaný "Noel Monstre". 
Máte-li děti, tak zde se rozhodně nudit nebudou! 



Zdejší výzdoba patří ke špičce mezi obchodními centry a rozhodně stojí za vidění, i když zrovna netoužíte po novém parfému značky Chanel či luxusní kabelce Longchamp. Tradice pohyblivých výloh zde započala již na začátku dvacátého století a je jednou z nejoriginálnějších v Paříži. Není divu, že tímto nákupním tržištěm projde až sto tisíc návštěvníků za jediný den.
Až vás opustí nákupní horečka nasměrujte své kroky ulicí Rue Halévy směrem k noblesní budově pařížské opery a odtud je to jen pár kroků na Place Vendôme - centrum luxusu. Náměstí, které nechal postavit král Ludvík XIV, a kterým prochází jen jediná ulice Rue dela Paix, se pyšní decentní vánoční výzdobou.


Place Vendôme
S Vendômským sloupem za zády se konečně ocitnete čelem k bývalým královským zahradám Jardin des Tuileries sousedícím s rozsáhlým muzejním komplexem Musée de Louvre. Větrnou zvonkohru z desítek zavěšených plíšků, která je jednou z uměleckých instalací umístěných v zahradě, můžete pozorovat z typických kovových židlí. Její zvuk vytváří jedinečnou atmosféru a mě připomněl jemné cinkání vánočních zvonků a rolniček.




Budete-li procházet po centrální cestě procházející Tuilerijskými zahradami, octnete se na známé pařížské ose spojijící Louvre s Place de la Concord , ulicí Champs-Elysées, Triumfálním obloukem a čtvrtí La Défense. V roce 2009 ni přibylo tradiční ruské kolo, které zde po setmění vytvoří bíle zářící předěl. 
Roue de Paris, jak se kolu francouzsky říká, zde bylo poprvé postaveno na oslavu nového tisíciletí v roce 2000. Odkazovalo tehdy na Velké pařížské kolo z roku 1900 a ispirovalo vznik mnoha podobných vyhlídkových kol ve městech po celém světě. Po čase sice muselo náměstí opustit, aby ho po necelých deseti letech nahradilo to současné, které se sem prozatím pravidelně vrací a těší se vysoké návštěvnosti. Aktuálnš bude K vidění až do 15. února 2015, tudíž na něm ještě stihnete oslavit Nový rok či svátek svatého Valentýna.


Roue de Paris

Z vrcholu kola uvidíte nejen rozsvícenou Eiffelovu věž, ale zejména ulici Chapms-Elysées zářící miliony světýlek a hostící známý vánoční trh. 

Pařížská vánoční vesnice

Pařížská vánoční vesnice čítá zhruba 160 prodejních stánků, kluziště a mnoho různých vánočních dekorací a animací. Jedná se o dost komerční záležitost, na kterou lze mít rozdílný názor. Je až s podivem, jak se zde zabydlel americký Santa, město jde zřejmě vstříc hlavně turistům. Nicméně pohled na osvícenou pařížskou tepnu je příjemným zakončením adventního dne.


Avenue Chapms-Elysées

Read More »

pondělí 1. prosince 2014

Podzimní náladovka ze zahrady v Meise

0


Belgická metropole Brusel má na svém území (a v blízkém okolí) vícero botanických zahrad. Belgická národní botanická zahrada v Meise, která se nachází na severní hranici hlavního města, je jednou z nich. 


My jsme ji navštívili na sklonku letošního podzimu, protože se ve zdejším nádherném skleníku konala výstava Flori Mundi (o tom ale někdy příště). Velmi nás tehdy okouzlila krása zdejšího parku, kde stromy jako by právě pořádaly karneval a hýřily mnoha barvami.



Belgická národní zahrada se rozkládá na úctyhodných 92 hektarech a kromě překrásného lesoparku, zde najdete rozlehlý tropický skleník, oranžerii, bylinkovou zahradu, romantický zámeček na břehu jezera a mnoho dalšího. Po nejkrásnějších zákoutích zahrady vás povozí malý vláček, ale pokud máte více času, rozhodně nepohrdněte příjemnou procházkou!



Zahrada si od svého založení prošla poměrně klikatými cestami. Ačkoliv vznikla v podstatě již v roce 1796, musela se během následujících století několikrát přestěhovat. Nejprve se rozkládala na místě, kde v současnosti leží Královská knihovna, to musela opustit v roce 1826 a uvolnit tak prostor pro konání velké industriální výstavy. Přesunuta byla na území dnešní Rue royalle, odkud musela opět ustoupit, z důvodu výstavby železniční tepny napříč Bruselem. Zde v Meise se usídlila až v roce 1938 po tom, co stát odkoupil dva pozemky šlechtických panství. Po skončení druhé světové války již stěhování rozsáhlých rostlinných sbírek nic nebránilo a zahrada zaznamenala další rozkvět. 



V roce 1958 byla dokončena stavba rozlehlého skleníku, nazvaného příznačně Palác květin, který svou rozlohou zabírá celý jeden hektar plochy a skládá se ze třinácti velkých a dvaadvaceti menších skleníků. V srdci této impozantní stavby se nachází část věnovaná překrásné viktorii královské (Victoria amazonica)

Nás zaujala zejména část zaměřená na evoluci rostlinné říše, kde procházíte celým vývojem od osídlení souše, přes plavuně, kapraďorosty a jehličnany až po kvetoucí rostliny. Neméně zajímavá je rovněž expozice užitkových rostlin, kde si můžete mimo jiné sami porovnat váhu nejtěžšího a nejlehčího dřeva na světě.


Z významných rostlin v Belgické národní botanické zahradě 
najdete kromě již zmíněné Viktorie královské  také například sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum), ten místní dle posledního měření dorůstá do výšky 41m. Dále vlhkomilný tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) zajímavý svými vzdušnými kořeny, sbírku japonských javorů či magnolií.



Až budete mít příště cestu do Bruselu, přijďte si sem odpočinout od hluku pulzujícího velkoměsta a načerpat novou energii. Rozhodně je  na co se dívat! Expozice jsou komponovány nejen dekorativně, ale také didakticky, takže odsud odejdete obohaceni nejen o zážitky, ale i o zajímavé informace ze světa rostlin.


Read More »

sobota 29. listopadu 2014

Jak se rodí zahradníci?

1

Přemýšleli jste někdy nad tím, co vás vedlo k tomu začít zahradničit? Kdo nebo co bylo tím prvním impulzem k tomu, vzít rýč a  zrýt kousek půdy, zasadit semínko, zalévat jej a pak už jen čekat, zda se dílo podaří?
Pokud jde o mě, je to vlastně již velmi dávno. Byla jsem ještě dítě, když jsme pravidelně jezdívali k babičce na venkov. Velmi mě tehdy okouzlila babiččina zahrádka, upravená a s láskou opečovávaná. Ze všeho nejvíce mi učarovaly její růžové keře, bylo jich mnoho a každý jiný: popínavé, velkokvěté vonné... Babička je milovala. Často si z cest vozila jejich řízky a ty potom piplala pod zavařovacími sklenicemi. Když zemřela, jakoby to ty růže poznaly a jedna po druhé se odporoučely.
Někdy v té době jsem si zryla svůj první záhon a začala své první zahradnické experimenty. Chtěla jsem mít také takovou zahradu, jakou měla babička. 
Vzpomínáte si vy, jaké rostliny jste pěstovali jako první? Já, byla jsem dítě sotva školní, jsem sázela vše, co bylo doma k dispozici: hrách, čočku, fazole, pšenici... jednou dokonce i slepičí vejce (to se ovšem neujalo:-D ). Pamatuji si mé nadšení z úplně první sklizně čočky! 
A tenkrát to asi začalo. Jak jednou začnete koloběh "výsadba - sklizeň", není úniku... Má zahrádka rostla a rostlin přibývalo. A ačkoliv později po mém odchodu z domu zanikla, udala směr mému životu.

Vzpomínám si, že pro mě osobně mělo zahradničení tři silné momenty:
1. Ten nádherný pocit, když můžu zanořit ruce do hlíny. Když ji držím v dlaních a prosívám mezi prsty...
2. Když vybírám, co nového si do zahrady vysadím.
3. Když vidím výsledek své snahy.

Nyní sice zahradu nemám, stala jsem se dočasně "zahradníkem bez zahrady", ale v mé hlavě a srdci je plno plánů, které se snad v budoucnu podaří naplnit...

Co mě tedy přivedlo k lásce k zahradě, zahradničení a všemu okolo? 
Láska, kterou své zahradě dávala má babička. 
Proto považuji za nesmírně důležité jít vzorem našim dětem a pokusit se je nadchnout a trochu z mé lásky a pěstitelského nadšení jim předat.

Snad si časem najdou svou vlastní cestu...

A co vy, jaký je váš příběh, vaše cesta k přerodu v zahradníka?

Read More »

úterý 25. listopadu 2014

Jaro v listopadu...

0
Ačkoliv do Vánoc zbývá necelý měsíc a člověk by čekal lezavý chlad a plískanice, zde na severu Francie již delší dobu vládne slunce a teploty dosahující téměř k 15°C. Když jsem se dnes dívala na modrou oblohu, a ze skříně vytahovala lehký podzimní kabát, vzpomněla jsem si na zoufale nevlídné počasí letošního srpna. Po pláži tehdy chodili lidé ve svetrech a dámské obuvi vládly kozačky. Mě nezvykle chladné počasí přimělo obléci si tentýž kabát a vybavit se deštníkem. 
Podobné hrátky počasí se ovšem neobešly bez důsledků patrných i v našem okolí. Některé rostliny považovaly srpnové ochlazení za období klidu a nyní je slunce předčasně probudilo z jejich zimního spánku. Jeden příklad za všechny z místního parku: rozkvetlé okrasné třešně - symboly pomíjivosti života. 
Vím, že to pro stromy není zrovna vhodné, druhé kvetení v jedné sezóně je značně vyčerpává, ale pro mne jsou přesto alespoň malým paprskem jara před nadcházející zimou. 
Hodně sil do následujících tří měsíců! A nebojte, pak zase přijde jaro...










Read More »

neděle 23. listopadu 2014

Kalendář akcí na měsíc prosinec 2014

0
Vánoce jsou tady za měsíc a jistě se tak jako já již začínáte těšit (jistě též pod vlivem komerční masáže obchodních center...).
Pokud přemýšlíte nad tím, na jakou zajímavou akci se vydat v prosinci, ať již míříte za botanikou či jen za vánoční náladou, připravila jsem pro vás několik tipů, které najdete na stránce: 
Pokud máte vlastní tip na zajímavý adventní program dejte mi vědět na rostlinysro@gmail.com, ráda se inspiruji.
Krásný den!

Read More »

sobota 8. listopadu 2014

CUCURBITADES V MARCHIENNE ANEB HALLOWEEN PO FRANCOUZSKU

0
Tentokráte jsem se vrátila zpět na začátek října a přináším vám úryvek reportáže z dýňové slavnosti, která se každoročně koná v severofrancouzském městečku Marchiennes. Celou reportáž najdete na www.portalproženy.cz



Konec měsíce října, ať již chcete či ne, je stále častěji spjat s původně anglosaskými tradicemi dlabání dýňových luceren a kultem čarodějnických rejů. S invazí americké kultury do Evropy zasáhla dýňová horečka i jinak konzervativní Francii. Nečekejte zde však Halloween v americkém stylu! Ne, Francouzi, jak je pro ně typické, pojali dýňové svátky po svém!



Marchiennes, městečko o velikosti českých Vizovic, byste našli na severu Francie asi 2h cesty z Paříže a 1h z Bruselu. Jinak vcelku poklidné město se každoročně na začátku října promění v turistickou atrakci číslo jedna, kdy sem během jednoho víkendu přijede přes 20 000 návštěvníků. Ptáte se proč? Konají se zde totiž Cucurbitades – čarodějnické dýňohrátky.



Historie nebývale úspěšné akce se začala psát před více než dvaceti lety, kdy se dva místní nadšenci rozhodli uspořádat oslavu sklizně starých odrůd dýní, které sami pěstovali. Během plánování zjistili, že se v 17. století přímo zde v Marchienne konal jeden z posledních čarodějnických procesů ve Francii. A tak bylo rozhodnuto: první říjnový víkend v čase výročí upálení nešťastných čarodějnic se v prostoru bývalého opatství bude konat oslava spojující svátek dýní a čarodějnické magie.



K největším lákadlům patří výpravná vystoupení divadelních společností. V letošním roce mělo velký úspěch zejména vystoupení nazvané Les Minuscules - Mrňousci v provedení Compagnie Remue Ménage, které oslnilo výpravnými kostýmy a propracovanou choreografií. Příběh broučků z místních zahrad byl pro všechny přihlížející děti i dospělé opravdovým zážitkem.



Cucurbitades jsou ovšem hlavně svátkem dýní. Botanická expozice představuje několik stovek odrůd tykví vypěstovaných farmáři z Marchienne a okolí. Dýně, patisony, čajot či kalabasy jsou jen zlomkem toho, co zde můžete vidět. Vše je prezentováno v originálních čarodějnických kulisách, díky kterým se na chvíli ocitnete ve strašidelném lese. Pokud se vám některá z dýní zalíbila, můžete si ji při odchodu zakoupit a odnést s sebou domů. Pro labužníky je pak na zahřátí připravena dýňová polévka. Bohatý program pokračuje až do setmění, kdy vyvrcholí vystoupením místních čarodějnic a zapálením ohnivé hranice.



Cucurbitades jsou důkazem toho, jak i malé městečko může z ničeho vybudovat tradici úspěšných oslav. Společná snaha a nadšení místních obyvatel vytváří neopakovatelnou atmosféru přinášející radost všem zúčastněným. Propojením magického kouzla čarodějnic s podzimní úrodou dýní vzniká bohatý koktejl zábavy pro malé i velké, který by mohl být inspirací pro nejedno město v České republice.




Celou reportáž najdete na www.portalproženy.cz
Read More »

pondělí 27. října 2014

Podzimní dekorace II - dýně

0
Podzim je v plném proudu a přináší s sebou mnoho ze své úrody. Proč toho nevyužít a nezkrášlit si své domovy?


Využijte posledních krásných dní a dříve, nežli začnou padat první vločky sněhu a udeří první mrazíky, si uchovejte vzpomínku na letošní babí léto v podobě krásné podzimní dekorace. 

Nemusí jít o nic složitého, stačí třeba jednoduchý svícen z dýně či patizonu, košík naplněný podzimní úrodou či okrasnou kapustou a bylinkami, váza s větývkami právě plodících keřů... Dál je to na vás.

Přeji vám co nejkrásnější a pohodový podzim!







Fotky byly pořízeny na Dnech kulturního dědictví v Tourcoingu - Francie.
Read More »

Dýňový Halloween - trocha inspirace

0
Protože se konec měsíce října rychle blíží, je na čase přemýšlet nad tím, jakým způsobem letos nazdobíte či vydlabete svou halloweenskou dýni. 

Halloween je původně anglosaským svátkem, ale velice rychle se zabydlel i u nás. Řekněte sami, kdo by si nechtěl jinak často smutný podzim zpříjemnit zábavou spojenou s vyřezáváním dýní a rozzářit ho jejich překrásnými barvami? Občas mám také pocit, že tento svátek v Čechách částečně nahradil dříve oblíbené lampionové průvody (což je podle mne velká škoda). 
Nevím, jak vám, ale mě osobně každoročně vrtá hlavou, jak vytvořit krásnou a originální dýňovou lampu anglicky zvanou jack-o'-lantern... Vždycky nakonec skončím s úplnou klasikou - rozesmátým strašidelným obličejem. Pokaždé ale při dlabání prožívám trochu té zapomenuté dětské radosti. Nadšení se ještě zvětší, jakmile se setmí a lampa se rozzáří světlem svíčky.


Jelikož se toho ovšem dá z dýní udělat mnohem více, mám pro vás trochu inspirace, kterou jsem načerpala na jedné ze zahradnických výstav zde ve Francii. Zkuste letos, kromě klasického strašáka vytvořit i něco jiného... 
Dýně, jako kočár pro Popelku či jako stylový doplněk? Proč ne!

Happy Halloween!
Letos je v módě kombinace lososové a zelené barvy ;-)

I dýně může být sexy...

Dýně jako kočár pro Popelku? Proč ne!

Happy Halloween!!!



Read More »

středa 22. října 2014

Impatiens tinctoria - Nevěsta z afrických hor...

0
Dnes tu mám pro vás opět jednu lahůdku, tentokrát v podobě překrásné netýkavky Impatiens tinctoria, na kterou jsem narazila během návštěvy bretaňské botanické zahrady Parc Botanique de Haute Bretagne v Le Châtellier.
Rostlina, která se svými květy podobá orchidejím, patří do čeledi Balsaminaceae zahrnující až tisíc druhů rostlin ze severní polokoule a tropů. Pokud byste ji chtěli vidět přímo v její domovině, museli byste za ní cestovat až do stinného podrostu pralesa v horských oblastech střední Afriky (roste v nadmořské výšce až 3000 m.n.m.). V Evropě se s ní můžete setkat jen vzácně v parcích či botanických zahradách v přímořských regionech s mírnou zimou.
Modrá zahrada v Parc Botanique de Haute Bretagne
Tato balzamína je trvalka procházející během zimy obdobím klidu, kdy nadzemní části odumírají a přežívají pouze podzemní hlízy (podobné těm jiřinkovým). Není to žádná drobná kytička ale pěkný obr, na vrcholu sezóny může dorůst do výšky dvou metrů i více. Pokud má ideální podmínky, velice dobře se rozrůstá. Taktéž její listy jsou poměrně velké (až 10 cm dlouhé).


Impatiens tinctoria je poměrně robustní rostlina.

Pozornost na sebe strhávají zejména květy, které jsou při srovnání s ostatními netýkavkami ty největší. Svým vzhledem připomínají rozevláté svatební šaty, jsou jasně bílé s kresbou v barvě červeného vína. Na první pohled by je někdo mohl považovat za květy patřící orchideji. Rozkvetlá rostlina vás po ránu omámí svou jemnou vůní.


Květ této netýkavky připomíná rozevláté svatební šaty.
Impatiens tinctoria je trvalka vyžadující, tak jako ostatní netýkavky, vlhké a stinné stanoviště. U nás by pravděpodobně zimu nepřežila, ačkoliv se udává, že přečká i mráz až -13°C. Možná v některých teplejších oblastech na chráněném stanovišti by se dala pěstovat venku po celý rok. Jistější je ale pěstovat ji jako mobilní zeleň v přenosném kontejneru. Je ovšem třeba vzít v úvahu její poměrně rychlou expanzi, pokud jí bude květináč malý, není pro ni problém ho svými hlízami prorazit.

Zajímavosti:
  • Kořeny obsahují červené barvivo, které se v Africe používá podobně jako henna k barvení kůže, zejména dlaní a chodidel. Toto ošetření slouží jako prevence proti plísňovým onemocněním.
  • Rostlina může ve své domovině dorůst až do výšky tří metrů během jediné sezóny.
  • Květy uvolňují svou vůni hlavně v noci a k ránu, protože jejími opylovačem jsou noční motýli.
  • Tento druh je dále dělen na čtyři poddruhy lišící se délkou ostruhy a velikostí květu. Nejkrásnější kresbu v květu má poddruh Impatiens tinctoria subsp. elegantissima.

Semena:
Nenašla jsem, že by je u nás někdo prodával. Nicméně jsem odhalila jeden evropský zdroj  z Holandska ZDE: http://www.paulshirleysucculents.nl/shop_impatiens.htm

Součástí botanického parku je nádherná japonská zahrada...

... a také zámek Le Château Folletière.


Read More »

neděle 19. října 2014

Zelená pohlednice z Brugg

0
Město Bruggy najdete v severozápadním koutě Belgie asi 80 km od hlavního města Bruselu. Jelikož je značná část města protkaná vodními kanály, přezdívá se mu někdy "Benátky severu". Na své si zde přijdou milovníci historie, umění, ale také labužníci zbožňující čokoládu či belgické pivo. Čokoládoven různé kvality i ceny je zde nespočet a ulicemi se line libá vůně čokolády. 





Ovšem jako v každém turistickém místě si zde musíte dát pozor na podvodníky a nepříjemné prodejce. My sami jsme měli velice ošklivý zážitek v podniku Sweet Brugge, kde je obsluha opravdu neprofesionální a velmi hrubá, takže doporučujeme se této "waflárně" zdaleka vyhnout (mimochodem samotné wafle tu byly jen průměrné kvality v porovnání s tím, co jsme v Belgii doposud ochutnali).
Ale zpátky k Bruggám! 




Kromě typické architektury zde můžete obdivovat i mnohá kouzelná zelená zákoutí a to zejména v blízkosti vodních kanálů. Teď na podzim se navíc stromy barví do široké škály odstínů oranžové a červené barvy, tak je podívaná ještě krásnější. Pokusila jsem se část z této nádhery zachytit a prohlédnout si ji můžete na následujících fotografiích.
Návštěvu Brugg vám mohu jen doporučit!







Pár praktických tipů:

  • Pokud do města přijedete autem, zaparkujte ho na parkovišti vedle vlakového nádraží. Parkovné je 3,50€ na celý den a v ceně je jízdenka na městský autobus. Parkovací lístek ukažte v kabince u zastávky autobusů a pracovník vám vystaví jízdenku na autobus zdarma. Pak už stačí jen vybrat si jeden z autobusů, který má na sobě napsáno Centrum a asi po třech zastávkách již stojíte na hlavním náměstí.
  • Pokud chcete ochutnat některou z tradičních belgických lahůdek, vřele vám doporučuji konzultovat předem některý z cestovatelských poradců (Tripadviser, Foursquare ap.), vyhnete se tak neprofesionálním prodejcům a zklamání.
  • Vřele vám doporučuji projížďku lodí po kanálech, rozhodně to stojí za to!












                       

Read More »